Komentáře k článkům naleznete 

Za hranicí lidské morálky je dělat z někoho lidskou zrůdu když politická obvinění nestačí Doporučený

Od listopadu 1989 nikdo nezaplnil při manifestaci takto Staroměstské náměstí Od listopadu 1989 nikdo nezaplnil při manifestaci takto Staroměstské náměstí Snímek Ivana Haslingerová Fragmenty

To, že po nadmíru úspěšné manifestaci Adama B. Bartoše na podporu prezidenta Zemana v roce 2015, na níž zaplnil se svou stranou Národní demokracií celé Staroměstské náměstí v Praze, se do něj Sobotkova vláda pustí, jsem předpověděla hned v reportáži: ZAPLNĚNÉ PROTESTUJÍCÍ STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ JAKO NA AKCÍCH OF JE VÁŽNÝM MEMENTEM PRO VLÁDU. Bartoš se stával najednou z nenápadného vůdce jedné z 202 registrovaných a vládě lhostejných politických stran a hnutí vládě s nevýrazným premiérem nebezpečný.  Když jsem se dozvěděla, že s ním chvíli poté skutečně začal probíhat soud za jeho články, které psal po celých zhruba dvacet let předtím a nikdo si jich nevšímal, došlo mi, že je to tady. A bylo. Místo toho, aby ho začali politici ubíjet argumenty, dali ho rovnou před soud a ten, světe  div se, vynesl verdikt se zákazem činnosti na 2 roky - tedy přesně do parlamentních voleb 2017. Bylo to ubohé, ale stávalo se to a stává mnoha našim i světovým politikům. Vzpomínám například, jak při volbě Václava Havla za prezidenta zavřeli vůdce odbojných Republikánů Miroslava Sládka právě na ten den volby do vězení kvůli jeho jednomu hlasu, jinak by Havel neprošel. Mnoho dalších nepohodlných politiků bylo za svou činnost zavřeno mnohem déle a některým hrozila dokonce smrt oprátkou  (Masaryk, Kramář). V případě Bartoše byla ale překročena hranice lidské slušnosti. Obvinit politika z fašismu je sice nepříjemné, ale jsou to pořád "jen" podpásové mediální útoky v rovině politické. Ostatně náš časopis obvinila Antifa dokonce z klerofašismu, i když v něm nikdy nic chválícího fašismus nevyšlo. Paní Tydlitátová sepsala seznam lidí, kteří budou spolu s tehdejším prezidentem Klausem a jeho přáteli po vítězství socialistů hořet na hranici na náměstích. Je to nízké, ale jde zde o názorový "politický" boj. Někdy vede i k úsměvu. Na seznam paní Tydlitátové se například po jeho opublikování ve Fragmentech snažili dostat i další příznivci pana prezidenta Klause. Snažit se ale udělat z někoho lidskou zrůdu, když všechna politická obvinění nestačí, to je již za hranicí jakékoliv lidské i politické morálky. je to zvrhlost, kterou nepamatuji ani za komunismu.  Ale stalo se. Na serveru Info.cz v článku Ondřeje Féra "Bolest, strach a slepota. Zuřivý antisemita Bartoš skoro utýral svoji malou fenku". 

 Po přečtení takového článku se samozřejmě nejen každá Bartošova  fanynka, ale i fanouš musel otřást odporem. Já osobně bych se někoho takového ani nedotkla. Protože ale znám pana Bartoše z mnoha přednášek a akcí pravicových politiků jako vzdělaného a slušného člověka a protože za 24 let, co vydáváme naši revue Fragmenty, jsem zažila již mnoho lží a nepravd v médiích, zeptala jsem se přímo jeho, zda je pravda, co se v článku píše, a zjistila jsem, že s jeho mopsíkem Bibinkou je to jinak. Adam B. Bartoš netýral svého psa, ani ho nezanedbával, naopak se ho snažil léčit z těžké nemoci. Bibince  se stalo to, co se stává každé jaro milovanému buldočkovi našeho souseda na Malvazinkách. Dostává alergickou vyrážku, a jak se drbe, tak si ji rozškrabuje... A každý, kdo zná alergickou rýmu, ví, jak to pálí v očích. Soused to ničí všemi možnými drahými léky, na štěstí  to po pár měsících povoluje a zatím pes nedostal do kůže od škrábání po celé tři roky infekci. Jeho pejsek má štěstí, že má alergii jen na nějakou kvetoucí rostlinu. Jsou ale alergie trvající celý rok - na prach z ovzduší a bůh ví co ještě. A to je strašné onemocnění i u člověka, natož u stále se drbajícího pejska. Je poset boláky a strupy a vypadá jako zanedbaný ubožák. Špatně jí díky bolestem, prostě hrůza. A právě to se stalo v roce 2016 Bartošovic Bibince, kterou miloval nejen Adam Bartoš, ale i jeho paní a především děti. 

 „Psy měla jak naše rodina tak rodina mé manželky celé naše dětství a proto jsme si pořídili mopsíka Bibinku  i při zakládání naší rodiny. Bibi s námi a dětmi prožila šťastně čtyři roky v úplné pohodě a všichni jsme se z ní těšili, i když posledního 1,5 roku jsme řešili její neustupující kožní problémy. Veterináři nám tvrdili, že má alergie na trávu či obiloviny v potravě, ale ani drahé zahraniční krmivo či speciální pelíšky nezabíraly. Bibi však byla i pře nemoc veselá a těšila se s námi do poslední chvíle, i když jí srst nepříjemně svědila."  sdělil nám Adam B. Bartoš.

Velmi nákladnou léčbu mladá rodina s dětmi finančně nezvládala. Jelikož si s nemocí po roce a půl nevěděli rady, obrátili se Bartošovi o pomoc na Internet, kde hledali člověka se zkušenostmi a ochotou se psa ujmout.Ozvala se paní Jana, která tvrdila, že dělá sestru na veteríně, že má s léčbou nemoci zkušenosti a že má kontakty na lidi z alternativního léčení mezi veterináři. Proces léčby ji prý tak vyjde o mnoho levněji. Podle Bartoše jí tedy psa po domluvě předali. Celý rok a půl si, jak tvrdí pan Bartoš, si nová majitelka dopisovala s jeho manželkou. Veterinární sestra jim často posílala fotografie, kde ukazovala zlepšování zdravotního stavu Bibi. Naposledy jim psala před několika týdny. Pak se odmlčela. A následně přišel článek ze serveru Info.cz a pak i v deníku Blesk. Celou korespondenci mezi novou majitelkou psa a vlastní manželkou má Adam B. Bartoš k dispozici. „ Nákladnou léčbu nad rámec výše popsaného jsme si z finančních důvodů nemohli dovolit. Věřili jsme proto, že někdo jiný by si s mopsem věděl rady více. Veterinární sestra to evidentně věděla, proto se jí po roce a půl podařilo to, co nám ne. Stav Bibi se zlepšil, za což jsem jí vděčný. Že se ale nechala propůjčit k podlému mediálnímu útoku na moji osobu, jí ale odpustit nemohu.“

Většina majitelů takového psa dá utratit a nemusí to být žádní bestiální Mengelové. To, že Bartošovi fenku léčili u zvěrolékaře a chtěli jí pomoci i přes tuto hroznou nemoc, svědčí naopak o jejich lásce k ní. Proto článek pana Féra je to nejsprostší, co  si mohl někdo na pana Bartoše  vymyslet před soudem, který ho čekal před vydáním jeho knih. 

 Je smutné, jak klesla kultura médií a rovněž prokuratury. V roce 1989 jsme si naivně mysleli, že pádem komunismu nastanou slušné mezilidské vazby a nikdo již nebude falešně odsuzován ve vykonstruovaných procesech. A je to tady zas. Je sice pravda, že se při zmanipulovaných procesech se zatím  za názory nevěší, ale život obžalovaným to ničí obrovsky. Ono vlastně je těm, kdo si proces přejí, jedno, jak soud dopadne. Stačí, aby znemožnil protivníka ať již politického nebo ekonomického konkurenta. Stačí připomenout Bátoriádu či vymyšlenou Klausovu vilku ve Švýcarsku. Stačilo, aby pánové Schwarzenberg a Kalousek nařkli  jim nebezpečného charismatického vůdce Akce D.O.S.T. doktora  Ladislava Bátoru, že je nácek a  fašista, a okamžitě byl odejit z politiky, což ho psychicky zlomilo a zničilo mu to život.  

Podpásová obviňování politiků z nařčení z nacionalismu, fašismu či tunelování se stala od té doby módou a můžeme je sledovat kromě útoků na pana Bartoše například i v případě pana Okamury, který samozřejmě nevede žádnou fašistickou stranu, to by ji totiž vnitro nemohlo povolit. Ani není znám žádný jeho výrok o vyhlazování rasy či národa, pouze chce vystoupit z diktátorsky se chovající a díky přistěhovalcům životu nebezpečné EU stejně jako mnoho našich občanů. Přesto se s ním bojí spojit každý z našich vrcholných politiků, aby nebyl nařčen, že straní nacionalismu. O případu Babišova Čapího hnízda nemluvě. Nikdo s tím vším nic nezmůže, dokonce ani prezident. A nejhorší je, že už to nikomu ani nepřijde hnusné a novináři šířící o tom všem nadšeně informace tomu nakonec snad začínají i sami věřit.

Zveřejněno v POLITIKA ČR

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %