Fragmenty - Fragmenty - EKONOMIKA http://www.fragmenty.cz Fri, 16 Nov 2018 09:42:10 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Zákaz mentolových cigaret promění trh s tabákem http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2434-zakaz-mentolovych-cigaret-promeni-trh-s-tabakem http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2434-zakaz-mentolovych-cigaret-promeni-trh-s-tabakem Mentolové cigarety budou i v EU už jen minulostí. Europoslanci odhlasovali jejich zákaz do roku 2022.

Pád ceny akcií British American Tobacco způsobilo pět let staré rozhodnutí správní rady Amerického úřadu pro potraviny a léčiva, které tvrdí, že mentolové cigarety představují větší zdravotní riziko než běžné cigarety. Na základě tohoto rozhodnutí se nyní začne proměňovat celý americký trh s tabákem. Některá podnikatelská odvětví jsou citlivá na nastavení regulatorních podmínek. V případech, kdy se regulace změní, může docházet ke skokovým výkyvům v cenách akcií. Příkladem z poslední doby jsou akcie společnosti British American Tobacco, která je největší veřejně obchodovanou tabákovou společností na světě.

 

Cena akcií British American Tobacco se ještě před rokem pohybovala kolem 51 liber, dnes se však propadá k úrovni 29 liber. Sestupný trend vyvrcholil během včerejšího obchodování, kdy došlo k pádu ceny akcií o téměř 11 procent. V průběhu dneška cena akcií dál klesá. Důvodem k poklesu ceny akcií bylo zveřejnění informací deníku The Wall Street Journal, že Americký úřad pro potraviny a léčiva chce zakázat prodej cigaret s příchutí mentolu. British American Tobacco přitom vlastní oblíbenou značku mentolových cigaret Newport, která podle analýzy společnosti Barclays tvoří zhruba čtvrtinu zisků celého koncernu. Cena akcií zareagovala na informace o nových regulatorních podmínkách okamžitě, přestože bude trvat zhruba dva roky, než zákaz bude moci vstoupit v účinnost. Mezitím se British American Tobacco zaměří na uvádění nových tabákových výrobků na trh. Do budoucna tabákové koncerny počítají s rostoucí oblibou zahřívaného tabáku a nové generace elektronické nikotinové páry.

 

S pozdravem a přáním pěkného dne

 

Ing. Štěpán Křeček, MBA

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) EKONOMIKA Wed, 14 Nov 2018 07:09:02 +0000
Odklon od jaderné energetiky oznámený premiérem nás posune o století zpět http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2413-odklon-od-jaderne-energetiky-oznameny-premierem-nas-posune-o-stoleti-zpet http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2413-odklon-od-jaderne-energetiky-oznameny-premierem-nas-posune-o-stoleti-zpet Jaderné elektrárny jsou stále nejvýznamnějšími výrobci elektřiny ve vyspělých státech světa

Premiér Andrej Babiš na poslaneckých interpelacích odpověděl na dotaz poslance ODS Vojtěcha Munzara k prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany, že "v Evropě nikdo neumí jadernou elektrárnu postavit, proto bychom se asi měli zaměřit na solární elektřinu a větrníky". Tato jeho odpověď svědčící o jeho naprosté neznalosti věci vyvolala mezi poslanci nejen překvapení, ale i nevoli. Zejména poslanci ODS tento odklon od dlouhodobě stabilního jaderného zdroje energie jasně odmítají. Místopředseda podvýboru pro energetiku Vojtěch Munzar na prehistorický názor pana premiéra reagoval slovy: „Chápu potřebu státu hledat různé zdroje energetiky, ale nelze ustoupit od jaderné energetiky jenom proto, že ČEZ jadernou elektrárnu v současné době stavět nechce. Energetická bezpečnost je zájmem státu a tedy vlády, a ta by měla tento zájem prosadit a nalézt možnosti výstavby." 

Místopředseda hospodářského výboru Ivan Adamec našemu listu sdělil, že „jaderná energie je pro Českou republiku dlouhodobě nejstabilnější a udržitelný zdroj elektrické energie. Slova, že by se Česká republika měla spíše zaměřit na ‚větrníky‘ a solární energii, jsou v naprostém rozporu se státní energetickou koncepcí. Úkolem vlády by mělo být co nejdříve rozhodnout o způsobu dostavby jaderných bloků v Dukovanech a následně v Temelíně. Debata o tom, kterým směrem by se Česká republika měla v energetice vydat, nás posunuje o několik let zpět a přibližuje dobu, kdy nebudeme energeticky soběstační.” 

Doufejme, že si pan premiér něco z jaderné energetiky přečte a uvědomí si že již nežijeme v předminulém století jen proto, že to stále nepochopila kancléřka Merkelová, která by snad chtěla vyrábět elektřinu ještě třením liščích ocásků. Že si jako zkušený a úspěšný podnikatel uvědomí, že z její omezenosti v teoretické fyzice může naše republika velice těžit prodejem levné jaderné elektřiny Německu, které nebude po zrušení 17 jaderných elektráren mít dostatek elktřiny na chod svého dosud ještě rozvinutého průmyslu.

 

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) EKONOMIKA Thu, 01 Nov 2018 16:32:02 +0000
Kalousek zadlužil ČR 714, Sobotka 409 a Zemanovy ČSSD vlády 201 mld. Kč http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2383-kalousek-zadluzil-cr-714-sobotka-409-a-zemanovy-cssd-vlady-201-mld-kc http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2383-kalousek-zadluzil-cr-714-sobotka-409-a-zemanovy-cssd-vlady-201-mld-kc Kalousek zadlužil ČR 714, Sobotka 409 a Zemanovy ČSSD vlády 201 mld. Kč
V  době schvalování státního rozpočtu se naši politici neustále přou, která strana by dělala vše lépe a nezadlužovala naší zemi, jako Andrej Babiš. Nedalo mi to a dala jsem si práci s prostudováním tabulky uvádějící nominální státní zadlužení a porovnala, za kterých vlád či ministrů financí zadlužení ČR nejvíce rostlo. A byla jsem jako člověk pravicově založený velice zklamaná. Nejvíce, 714 miliardami, zadlužily zem vlády ODS s premiéry Topolánkem a Nečasem díky jejich nepochopitelnému lpění na ministru financí Kalouskovi, přestože v jejich řadách je několik velmi schopných friedmanovských ekonomů. Samozřejmě další ekonomický expert, socialista Sobotka, se také nenechal zahanbit  dluhem 409 miliardami za jeho řádění v čele ministerstva financí za vládnutí socialistů Špidly, Grosse a Paroubka. Za vlád Zemana, který soustavné zadlužování po vzoru svého vzoru Keynese zavedl jako první (pominu-li zákrok ČNM v době Sarajevského atentátu) , se také jeho ministři Svoboda, Mertlík a Rusnok s 201 mld slušně činili. Jediná vláda v čele s friedmanovcem Klausem a ministrem financí Kočárníkem dokázala vyvést naší zemi po 50 letech řádění komunistů do plusového rozpočtu - odmyslím-li 158.8 mld převzatého evymahatelného dluhu z komunistické éry. Bohužel tuto vládu smetl tragická Sarajevský atentát organizovaný Luxem (KDU), Skalickým (ODA) a Pilipem (ODS) za veselého přihlížení prezidenta Havla a levicových politiků.  (Od Sarajevského atentátu roste v průměru státní dluh 86,9 mld. Kč ročně). 
 
Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že vláda ODS v čele s Václavem Klausem převzala v roce 1992 po komunistech nedobytné pohledávky ve výši 158,8 Kč. V roce 1996 po násilném ukončení tzv. Sarajevským atentátem předala tento převzatý dluh snížený o 3,6 mld. Kč panu Tošovskému.  Neboli nebýt komunistického dluhu, pracovala s přebytkovým rozpočtem. 
 
Tošovský spolu se spolutvůrcem Sarajevského atentátu, ministrem financí Ivanem Pilipem, navýšil dluh v důsledku jím uměle vyvolanou měnovou krizí o 39,5 mld. Kč. Sarajevský atentát prohavlovských pravdoláskovců tedy ožebračil naši zemi, která se začínala pomalu vzpamatovávat z panování komunistů, o cca 40 mld.Kč. Horší ale bylo, že díky němu se dostali k moci socialisté v čele s keynesiáncem Milošem Zemanem, který byl přesvědčen, že státní dluhy nevadí. Zeman přebral zemi zadluženou po komunistech a Tošovském s dluhem 194 mld. Kč a vykřikoval lži o spálené zemi Klausovou ODS. Ano, byla spálená, ale komunisty a jeho oblíbenými Havlisty- strůjci Sarajeva. To se ale tehdy nesmělo říkat a tak to Zeman zbaběle svalil na protivníka jeho ČSSD - na pravicovou Klausovu ODS, i když musel dobře vědět, že za dluh mohou levičáci - komunisté a pravdoláskovci. To byla po Sarajevském atentátu pro naši zem druhá velká rána. Politické směřování se začalo točit doleva, což bylo doprovázeno nepřetržitým zadlužováním státu.

Zemanovi socialističtí ministři financí rozjeli na místo friedmanovského ekonomického modelu keynesiánský ekonomický model, čímž přinesli první opravdu vážné soustavné zadlužování naší země. Za 4 roky panování Miloše Zemana a jeho ministrů financí Ivo Svobody, Pavla Mertlíka a Jiřího Rusnoka vrostl státní dluh o 201,2 miliard Kč. Další socialistické Špidlovy, Grossovy a Paroubkovy vlády, všechny s ministrem financí Sobotkou, v  zadlužování vesele pokračovaly a docílily 409 mld. dluhu. 

Díky výše uvedenému keynesiánskému řádění socialistů převzal Mirek Topolánek od Sobotky skutečně již spálenou zemi zadluženou 802,5 miliardami. Bohužel místo toho, aby se pokusil smrtonosný růst dluhu zarazit jmenováním některého schopného ekonoma z řad ODS, jmenoval k šoku všech neodborníka - bývalého národněfrontního politika Miroslava Kalouska - a pod taktovkou Bursíkových Zelených nadále vesele pokračoval v rozhazování státních peněz. Během pouhých tří let narostl dluh o 375,9 miliard Kč. Ročně tedy narůstal pod taktovkou nejlepšího ministra financí EU Kalouska dluh v průměru o 113 mld. Kč. Jak to pak musí vypadat v samotné EU, kde takový pan Kalousek platí za hvězdu, raději pomlčme. Co je ještě horší, Petr Nečas, od něhož si zděšení pravičáci slibovali, že se omluví za levicově laděného Topolánka a bude se snažit jeho furiantské a neodborné řádění zarazit,  ponechal tohoto ministra financí nadále i ve své vládě , dluh vzrostl o dalších 113 miliard. Kalousek se svými více než 119 miliardami ročního přírůstku drží v čele všech neschopných ministrů financí po Sarajevském atentátu.  Není se čemu divit. Místo toho, aby již konečně zavedl skutečnou rovnou daň a oživil tak zájem cizích podnikatelů a investorů o nás, tak se jen zajímal jen o to, jak naopak daně zvýšit, a to nejen podnikatelům, ale dokonce i obyčejným nemajetným občanům. A co víc, Petru Nečasovi to nevadilo. Celkem po odchodu těchto dvou vlád ODS narostl Kalouskem dluh o 714 miliard. A co víc, volební vlajkovou loď ODS - ROVNOU DAŇ - odmítl Topolánek zavést s tím, že jí nevěří, čím důvěru v pravicové politiky naprosto zničil. Od té doby přestali lidé věřit nejen ODS, kterou před tím znali pod vedením Klause jako vzor pravice, ale přestali věřit pravici vůbec, což je hrozná rána pro ČR.

Každý rozumný pravicový volič ví, že ekonomika státu se oživí výhradně snížením daní. Ne nadarmo za tuto myšlenku dostal vynikající ekonom Milton Friedman Nobelovu cenu za ekonomii. Je vidět, že dokud se nestane ministrem financí skutečně schopný ekonom, jako např. Miroslav Ševčík, Jan Skopeček, Pavel Kohout nebo Petr Mach či některý z mladých ekonomů z fakulty doc. Ševčíka,  pak se naše země z dluhové pasti nevymotá. 

Sarajevský atentát osobně neublížil Havlem tolik nenáviděnému Václavu Klausovi, přesto naší zemi ublížil přímo tragicky. Nárůst státního dluhu v důsledku socialistických koalic a vlád byl od té doby v průměru 105 mld. Kč ročně. A jak se zdá, pokud se nestane zázrak, občané se neprobudí k rozhodnému činu a nesmetou tyto Kalousky, Sobotky a další "ekonomické experty"  do Vltavy, tak se jim podaří dohnat Řecko navzdory tomu, že ještě nemáme euro.

To si zřejmě říkali voliči při volbách po tomto zklamání z politiků ODS a volili  člověka, v něhož doufali, že konečně přestane naší zem zadlužovat, zvyšovat daně a bude rozumným ekonomem, když sám vybudoval holding 240 podniků Agrofert. Do politiky se tak dostalo nové uskupení ANO  vedené úspěšným podnikatelem Andrejem Babišem. Po jeho nástupu na Ministerstvo financí v roce 2014 byl skutečně celkový státní dluh 1663 mld. s průměrným dosavadním ročním nárůstem dluhu 100 mld. zabrzděn a v roce 2017 končila  vláda keynesiánce Sobotky s poklesem dluhu -38.3 miliard. Jak dopadne panování Babiše ve funkci premiéra uvidíme.  Pokud ale letos získá pokles dluhu -50 miliard jak naznačuje v médiích ministryně Schillerová, tak i přes předpokládaný 50miliardový nárůst dluhu v rozpočtu na rok 2019 by celkový výsledek za oba roky vládnutí Babiše byl 0 a slib, že přivede zem k vyrovnanému rozpočtu by splnil. Uvidíme.

Vše ukazuje níže uvedaná tabulka.

Roky vládnutí

Státní  dluh

Roční nárůst

Celkem

Premiér

Ministr financí

Poznámky                              

1991

 

164.0

 

 

 +164.0

Čalfa

 

Klaus

 

 

1992

 

158.8

 

 

 +158.8

Pithart

 

Špaček

 

 

1992 2.6. 

 

 

 

 

 

 

 

 

1993

 

158.8

 

 

 

Klaus

 

Kočárník

 

 

1994

 

157.3

 

- 1.5

 

 

 

 

 

1995

 

154.4

 

- 2.9

 

 

 

 

 

1996 4.6. 

 

155.2

 

+0.8 

 

- 3.6

 

 

 

Konec jediné pravicové vládě skončil s poklesem  dluhu po KSČ  -3.6 mld.

 

 

 

 

 

 

 

SARAJEVSKÝ ATENTÁT nastartoval zadlužování státu

1997 2.6.

 

173.1

 

+ 17.9

 

 

Tošovský

 

Pilip - 415 dní

 

 

1998 22.7. 

 

194.7

 

+ 21.6

 

+ 39.5

 

 

 

Důsledek Sarajevské měnové krize  - první zadlužování po komunismu o +39.5 mld 

1998 22.7.

 

194.7 

 

 

 

Zeman

 

Svoboda - 363 dní

 

 

1999 20.7. 

 

228.4

 

+ 33.7

 

 

 

Mertlík - 632 dní

 

 

2001 12.4.

 

289.3

 

+ 60.9

 

 

 

Mertlík

 

 

2001 12.4. 

 

345.0

 

+ 55.7

 

 

 

Rusnok - 459 dní

 

 

2002

 

395.9

 

+ 50.9

 

+201.2

 

 

 

Keynesiánský model socialistů nastartoval první velké soustavné zadlužování 201.2 mld

2002 15.7. 

 

395.9

 

 

 

Špidla

 

Sobotka  1512 dní

 

 

2003

 

493.2

 

+ 97.3

 

 

 

 

 

2004

 

592.9

 

+ 99.7

 

 

 

 

 

 

2004

 

592.9

 

 

 

Gross

 

Sobotka

 

 

2005

 

691.2

 

+100.7

 

 

 

 

 

 

2005

 

691.2

 

 

 

Paroubek

 

Sobotka

 

 

2006

 

802.5

 

+ 111.3

 

+409.0

 

 

 

Nárůst dluhu za působení  Sobotky činil  409 mld.

 

 

 

+610.2

 

 

 

Nárůst dluhu za socialistických Keynesiánských vlád  celkem 610.2 mld.

V průměru rostl ročně za socialistů 87 mld.

2006 4.9.

 

802.5

 

 

 

Topolánek

 

Kalousek

 

 

2007

 

892.3

 

+ 89.1

 

 

 

 

 

2008

 

999.5

 

+ 107.2

 

 

 

 

 

2009 8.5.

 

1 178.2

 

+ 178.7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

+375.9

 

 

Nárůst dluhu za Topolánka s ministrem Kalouskem celkem  375.9 mld.

V průměru rostl 125.3 mld. ročně 

2009 8.5. 

1178.2

 

 

Fischer

Janota  431 dní

 

2010 13.7

1344.1

+ 165.9

 +165.9

 

 

 

2010 13.7.

1344.1

 

 

Nečas

Kalousek 1943  všech 

 

2013 10.7.

1683.0

+339.0

 +339.0

 

 

 Nárůst dluhu za Nečase s Kalouskem +339.0 mld., ročně 113.0 mld.

 

 

 

 

 

 

 Za celou dobu vlád  ODS vzrostl díky Kalouskovi dluh o +714 mld.

V průměru rostl ročně 119.0 mld.

2013 10.7.

1683.3

 

  

 Rusnok

 Fischer 203 dnů

 

2014 29.1.

1663.7

 -19.6

 -19.6

  

 

 

2014  29.1.

1663.7

 

 

 Sobotka

 Babiš 1067 dnů

 

2015 1673.0 +10.0

 

 

 

 

 2016

1613.0

-60.0

 

 

 

 

 2017 13.12.

1624.7

+11.7

 -38.3

 

 

 

 2017 13.12

 1624.7

 

 

 Babiš 1. vláda

 Babiš

 

 2018 27.6.

 

 

 

 

 

 

 2018 27.6

 

 

 

 Babiš 2. vláda

 

 

 2018 13.12.

 1613.4

 -11.3

 

 

 

 odhaduje závě  roku ministryně financí Schillerová

 2018 31.12

 

 

 -50.4

 

 

 Celkem by tak  za Babiše  klesl státní dluh o -50.4 mld.

 2019

 

 

 +50

 

 

V rozpočtu na rok 2019 počítá Babiš s 50 mld deficitu. Pak by byl koncem roku 2019 rozpočet bez nárůstu dluhu, neboli vyrovnaný. Což babiš sliboval při nástupu na ministerstvo financí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový nárůst dluhu státního rozpočtu za patnáct let vlád ČSSD, ODS a úřednické vlády je 1508.8 mld. Průměrně ročně činí nárůst 100,5 mld. Kdyby takto narůstal dluh ve 4 následujících letech Babišových vlád (včetně loutky Sobotky) pak by činil konečný dluh 1508.5+ 402= 1910,5 mld Kč.

 

Graf převzat z Wikipedie a hodnoty uvedené v něm byly převzaty do tabulky.

Co k tomu všemu říci na závěr?

Je smutné, že kromě skutečného státníka a ekonoma Václava Klause  se po jeho odchodu z výkonné politiky nenalezl nikdo, kdo by pokračoval s opravdovým nasazením za prosazování jeho ekonomické reformy nastartované v roce 1991 pro budování kapitalismu u nás.  Lépe řečeno, že nikoho takového Havlem pomatení snílci o třetích cestách ke komunismu s lidskou tváří nepustí ke slovu. Pro pravicově cítícího člověka je smutné, že  toto destruktivní úsilí  neschopných kavárníků prorazil bývalý komunista, ale musím objektivně uznat, že se mu zatím i přes obrovský řev havlistických kavárníků snižování zadlužování naší země vede. A právě v této věci bych na něj neútočila. Jiná věc je jeho minulost stejně, jako je tomu u pana Putina v Rusku. Ale to je na jiný článek. Novináři by měli zůstat objektivní a nelhat, i když jsou třeba ze zprávy smutní.

 

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) EKONOMIKA Sun, 07 Oct 2018 06:17:01 +0000
Miroslav Ševčík obdržel výroční Cenu Institutu Václava Klause http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2380-miroslav-sevcik-obdrzel-vyrocni-cenu-institutu-vaclava-klause http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2380-miroslav-sevcik-obdrzel-vyrocni-cenu-institutu-vaclava-klause Doc. Miroslav Ševčík na jednom ze seminářů Institutu Václava Klause

Bývalý prezident Václav Klaus společně s výkonným ředitelem IVK Jiřím Weiglem předali ve středu dne 19. září 2018 za účasti členů dozorčí a správní rady IVK i dalších hostů Cenu Institutu Václava Klause pro rok 2018 českému ekonomovi doc. Miroslavu Ševčíkovi. „Docent Ševčík za svoji kariéru vychoval tisíce nových ekonomů a odborníků, které dnes potkáváme na prestižních místech v celé naší ekonomice a společnosti a kteří se dobře prosazují i různě po světě,“ vyzdvihl přínos Miroslava Ševčíka exprezident a předseda správní rady Institutu – Václav Klaus. „Je mi velkou ctí, že mohu patřit mezi nositele ceny, kterou uděluje Institut Václava Klause. Jsem nesmírně rád, že již téměř polovinu svého života žiji ve společnosti, která je alespoň relativně svobodná, a to díky nejvýznamnějšímu představiteli transformačního procesu, který Česká republika zahájila po roce 1989,“ reagoval na slova Václava Klause doc. Ševčík.

Zároveň dodal, že „dnes už si pouze utopičtí snílkové, někteří neomarxisté a nezodpovědní ekonomičtí romantici myslí, že hospodářskou politiku lze dělat bez politiky,“ a konstatoval, že bývalého českého prezidenta Václava Klause, který těmto tendencím vždy dokázal odolávat a bojovat proti nim, považuje za nejlepšího ekonoma nejen posledního století, ale celé české a česko-německé historie. 

Miroslav Ševčík je znám zejména díky svému dlouholetému působení na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, ale i jako zakladatel Liberálního institutu, který byl na počátku obnovené české demokracie významným šiřitelem hodnot liberální ekonomie, svobodného trhu a svobody podnikání.

Cena IVK, která je spojená se symbolickou finanční odměnou, je každoročně udělována českým i zahraničním osobnostem, a to zejména za dlouhodobý přínos k rozvoji společenských věd, za prosazování myšlenek svobody, volného trhu, tradičních hodnot a politické demokracie. 

]]>
EKONOMIKA Sat, 06 Oct 2018 11:52:07 +0000
ČNB provádí jestřábí politiku - ekonomice chybí lidské zdroje http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/byznys-a-top-podnikatele/item/2360-cnb-provadi-jestrabi-politiku-ekonomice-chybi-lidske-zdroje http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/byznys-a-top-podnikatele/item/2360-cnb-provadi-jestrabi-politiku-ekonomice-chybi-lidske-zdroje Dolar

Česká národní banka má přezdívku nejvíce jestřábí centrální banky v Evropě. Bankovní rada krotí růst cenové hladiny prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb. Negativním důsledkem současné měnové politiky je pomalejší růst hrubého domácího produktu. Česká ekonomika potřebuje příliv nové pracovní síly. Dodateční zaměstnanci by snížili pnutí na trhu práce, což by se odrazilo v nižším růstu inflace. Vyšší počet zaměstnanců by rovněž akceleroval růst českého hospodářství.eček. Guvernér České národní banky i členové bankovní rady ve svých veřejných vystoupeních již několikrát naznačili, že na svém zářiovém jednání zvýší základní úrokovou sazbu na 1,50 procenta. Do konce roku by pak úroková sazba mohla být zvýšena ještě jednou na úroveň 1,75 procenta. Politiku centrální banky lze označit za jestřábí, kdy kontinuálním zvyšováním úrokových sazeb zasahuje do vývoje ekonomiky a snaží se tlumit její přehřívání.

 

Rostoucí úrokové sazby budou prodražovat financování státu. V době nízkých úrokových sazeb stát nevydal dostatek dlouhodobých dluhopisů a financoval se skrze krátkodobé dluhopisy se zápornou úrokovou sazbou. Nyní však splatnost krátkodobých dluhopisů končí a stát si musí půjčovat za podstatně vyšší úrokové sazby.

Rychlý růst mezd a zvyšující se ceny výrobců tlačí na růst inflace, která se pohybuje nad svým cílem. Za očekáváním zůstává dynamika růstu hrubého domácího produktu, přestože poptávka domácností i investice firem se pohybují na vysokých úrovních. Vysvětlení tohoto problému spočívá v nedostatku pracovní síly, který se odráží v rostoucí inflaci i v nižším růstu HDP.

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) BYZNYS a TOP podnikatelé Fri, 21 Sep 2018 12:27:35 +0000
Češi přeorientují z pití piva na konzumaci destilátů. http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2343-cesi-preorientuji-z-piti-piva-na-konzumaci-destilatu http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2343-cesi-preorientuji-z-piti-piva-na-konzumaci-destilatu I když klenou ceny destilátů, pivo si štamgasti vzít asi nedají...

Úroda ovoce je nadprůměrná. Palírny se letos nezastaví. Podle letošních odhadů sklizní to vypadá, že se Češi přeorientují z pití piva na konzumaci destilátů. Zatímco úroda chmele je letos podprůměrná a lze tedy očekávat zdražování piva, úroda ovoce převyšuje desetiletý průměr, což v konečném důsledku může vést k poklesu cen destilátů. Zatímco na polích je úroda slabá a zemědělci vyčíslují své ztráty, v sadech se urodilo nadprůměrné množství ovoce. Podle posledních odhadů Českého statistického úřadu se sklidilo 3169 tun meruněk, což je ve srovnání s předešlým rokem nárůst o 211 procent. Úroda višní meziročně vzrostla o 58 procent na 6620 tun a úroda třešní o 43 procent na 2858 tun. 

Nárůst úrody lze očekávat i u jablek, kde první odhady hovoří o meziročním růstu sklizně o pětinu. Úroda švestek se meziročně zvýší o třetinu a úroda hrušek dokonce o dvě třetiny. Odhady letošních sklizní budou zpřesněny v průběhu října. Již dnes je však zřejmé, že letošní úroda ovoce převýší desetiletý průměr.

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) EKONOMIKA Thu, 30 Aug 2018 09:51:41 +0000
Proč se ODS nedokázala za 12 let vrátit k projektu rovné daně, s nímž vyhrála volby? http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2342-proc-se-ods-nedokazala-za-12-let-vratit-k-projektu-rovne-dane-s-nimz-vyhrala-volby http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2342-proc-se-ods-nedokazala-za-12-let-vratit-k-projektu-rovne-dane-s-nimz-vyhrala-volby Profesor Petr Fiala by měl s touž razancí s jakou kritizuje protivníky prosazovat skvělé vize, s nimiž ODS kdysi tak vítězila

„Vládní koalice se  dohodla na růstu platů ve státní sféře. Debata trvala několik měsíců a bohužel úplně zastínila podstatnější diskusi o tom, jak využít ekonomický růst pro potřebné změny ve školství, státní správě nebo v důchodovém systému. Vláda totiž nemá žádnou vizi pro Českou republiku. Její jedinou strategií je uplatit co nejvíce voličů před volbami. Co bude potom, ji nezajímá. Neodpovědná levicová politika. ODS naopak představila a již do Poslanecké sněmovny předložila návrh zákona o dani z příjmů, díky kterému by se zvýšily mzdy nejen státním zaměstnancům, ale všem zaměstnancům včetně těch v soukromé sféře. Recept je jednoduchý - zrušením superhrubé mzdy a zavedením jedné 15% sazby daně z příjmu by vzrostly čisté mzdy všem zaměstnancům. To by bylo řešení spravedlivé a účinné," uvedl k navýšení platů státních zaměstnaců předseda ODS Petr Fiala. Má samozřejmě pravdu, jen se člověku vybaví dotaz, proč se ODS nevrátila již konečně ke své skvělé vizi rovné daně, s níž vyhrála v roce 2006 volby a kterou furiantský Mirek Topolánek ze žárlivosti na  jejího tvůrce Vlastimila Tlustého nesmyslně zazdil. Dvanáct let je dost dlouhá doba na omluvu za jeho neomluvitelné chování a na prosazení tohoto skvělého projektu, který tak pomohl Slovensku, Rusku a dalším zemím. 

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) EKONOMIKA Thu, 30 Aug 2018 09:50:18 +0000
Daňové břemeno zaměstnanců 62,45 % http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/byznys-a-top-podnikatele/item/2331-danove-bremeno-zamestnancu-62-45 http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/byznys-a-top-podnikatele/item/2331-danove-bremeno-zamestnancu-62-45 Daňové břemeno zaměstnanců 62,45 %

Liberální institut každý rok zveřejňuje výpočet Dne daňové svobody. Ten ukazuje míru celkového přerozdělování v české ekonomice. Průměruje tak zdanění českých občanů, rezidentů, nerezidentů, zahraničních firem, rentiérů atp. Jedná se sice o přesnější metriku, avšak častou námitkou je, že neukazuje zdanění závislé činnosti. Přehled vypracovaný níže má tedy plnit přesně tento účel, platí pro zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu, který nespoří a který nemá žádný melouch stranou.

Vzhledem k rozsahu, různorodosti a komplexnosti všech daní, odvodů, poplatků atd. není možné celkové daňové břemeno vypočítat přesně. Lze získat pouze orientační odhad zahrnutím největších daní a nejčastěji placených položek. Výsledná čísla jsou tedy sice orientační a ilustrativní, nemohou ale sloužit jako absolutně přesný ukazatel. Z metodiky popsané níže jsou zároveň zřejmá některá konkrétní úskalí, která výpočet daňového zatížení komplikují.

Daněmi se zde nemyslí daně v právním slova smyslu, ale v tom ekonomickém, kde se pod nimi rozumí každá zákonem vynutitelná platba, opak dobrovolné platby uskutečněné na základě vlastního rozhodnutí. To znamená, že platby, které se právně nazývají například poplatkem či pojištěním, ale zároveň jsou stanoveny zákonem, považujeme za daně stejně jako ty, které se tak nazývají oficiálně.

Abychom mohli vypočítat celkové zdanění, je třeba jednotlivé daně podle jejich charakteru odečítat od celkové mzdy postupně tak, v jakém pořadí s nimi člověk v reálném životě přichází do styku. Nejdříve se tedy z celkové odměny zaměstnance (superhrubé mzdy) odečítají odvody zaměstnavatele, zdravotní a sociální „pojištění“ a daň z příjmu. Poté přicházejí na řadu majetkové daně, následně daně spotřební, a nakonec daně podnikatelské, které se také promítají v ceně zboží a služeb. Tímto výpočtem získáme hodnotu zboží a služeb, které mezi sebou lidé reálně smění. Všechny tyto daně jsou odečítány od průměrné mzdy v ČR v prvním čtvrtletí roku 2018.

Příjmové daně jsou vypočítávány na základě nominálních sazeb a v případě daně z příjmů fyzických osob také základní slevy – zde je tedy použitá efektivní sazba pro průměrný příjem.

Majetkové a spotřební daně jsou vypočítávány dvěma různými způsoby podle dostupnosti dat. V případě, že máme informace o průměrné spotřebě/platbě nebo přesných či přibližných sazbách, je výsledná částka založená na těchto údajích. Pokud je k dispozici pouze celková částka, která byla na dani vybraná, je tato suma poté rozpočítána mezi přibližný počet poplatníků konkrétní daně (až na výjimky se pracuje s číslem 8,94 milionu).

Podnikatelské daně jsou kvůli jejich odlišnému charakteru počítány jako poměr celkové vybrané částky ku celkové produkci podnikatelského sektoru. K této sumě se orientačně přiblížíme odečtením výdajů veřejného sektoru od celkového HDP.

Téměř veškeré použité údaje jsou z roku 2017 (případně 2016/2015, pokud novější k dispozici nejsou) a jsou převzaté od ministerstva financí ČR, finanční správy nebo Českého statistického úřadu. V některých případech je použit průměr cen z vybraných oblastí (u položek, které se napříč ČR liší). Výjimečně je užit kvalifikovaný odhad na základě tržních cen.

Sečtením všech těchto daní tedy získáme výsledné procento daňového zatížení pro člověka vydělávajícího průměrnou mzdu v ČR, které vychází na 62,45 %. Z průměrné superhrubé mzdy 40 556 Kč zůstane tedy člověku k dispozici pouze 15 223 Kč. Tuto sumu nicméně nelze interpretovat jako disponibilní zůstatek pro nákup zboží a služeb, jelikož spotřební a podnikatelské daně z cen již odečteny byly. Toto číslo pouze indikuje, jakou reálnou hodnotu má veškeré zboží a služby, které člověk za měsíc využije. Lépe si lze procento celkové daňové zátěže představit jako procento z potenciálního celkového množství zboží a služeb, které si spotřebitel kvůli daním nemohl dovolit.

Ačkoli je to poprvé, co bylo celkové daňové břemeno vypočítáno pro ČR, na Slovensku podobný průzkum vypracovává již několikátým rokem Konzervativní institut společně s European Investment Centre, jejichž metodika zde byla z velké části převzatá. Více informací o použitých datech, zdůvodnění a detailnější rozpracování jednotlivých položek v rámci celkové daňové zátěže můžete najít pod těmito odkazy: http://eic.eu/clanky/9 a http://www.konzervativizmus.sk/article.php?6131. Na Slovensku letos vyšel den splacení daňového břemena až na 20. srpna.

Celkový výpočet pro ČR 2018 je k dispozici zde » (pdf)

Převzato ze stránek Liberálního institutu

]]>
BYZNYS a TOP podnikatelé Fri, 17 Aug 2018 12:29:34 +0000
Česká ekonomika se vrací ke standardnímu vývoji http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2327-ceska-ekonomika-se-vraci-ke-standardnimu-vyvoji http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2327-ceska-ekonomika-se-vraci-ke-standardnimu-vyvoji Česká ekonomika se vrací ke standardnímu vývoji

Tempo růstu české ekonomiky se ve druhém čtvrtletí letošního roku dostalo pod dlouhodobý průměr. V České republice postupně končí éra rychlého hospodářského růstu a ekonomika se vrací ke standardnímu vývoji. Podle odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,3 procenta. Průměrný růst hrubého domácího produktu od vzniku České republiky do roku 2017 činil 2,6 procenta. Současné tempo hospodářského růstu se tak nachází pod dlouhodobým průměrem. Oproti předchozímu čtvrtletí, kdy ekonomika meziročně rostla tempem 4,2 procenta, si můžeme všimnout výrazného snížení dynamiky růstu. Tento vývoj je zapříčiněn skutečností, že růst české ekonomiky je stavěn převážně na spotřebě domácností a investicích. Kladný příspěvek k vývoji hrubého domácího produktu sice zaznamenal i zahraniční obchod, oproti předchozím čtvrtletím je však znatelné ochlazení.

 

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) EKONOMIKA Tue, 14 Aug 2018 11:21:27 +0000
Inflace se zvýšila na 2,6 % díky růstu cen benzínu a nafty o 10,5 % http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2291-inflace-se-zvysila-na-2-6-diky-rustu-cen-benzinu-a-nafty-o-10-5 http://www.fragmenty.cz/index.php/ekonomika/item/2291-inflace-se-zvysila-na-2-6-diky-rustu-cen-benzinu-a-nafty-o-10-5 Cena peněz klesá

Česká ekonomika prožívá ropné minišoky, kdy vysoký růst cen pohonných hmot, které meziročně zdražily o 10,5 procenta, navyšuje inflaci. Vysoké ceny benzínu a nafty se přenáší do cen dalšího zboží. V červnu došlo k meziročnímu růstu spotřebitelských cen o 2,6 procenta. Inflace se tak pohybuje nad svým cílem. Zvyšování cen pohonných hmot ovlivňuje vývoj cen dalšího zboží a služeb, protože právě benzín a nafta jsou klíčové položky nákladů na dopravu. Nastal rovněž meziroční růst cen elektřiny o 5,1 procenta, neboť cena elektřiny je spjata s vývojem ceny ropy na světových trzích. Meziročně došlo i ke zdražení nájemného o 3,1 procenta. Z dalších položek meziročně nejvíce zdražovaly vejce o 18,1 procenta, máslo o 10,9 procenta, ovoce o 7,8 procenta a zelenina o 8,5 procenta. K tomu navíc obchodníci zdražují  neboť využívají růstu příjmů domácností. 

 

Současný trend bude vzhledem k vývoji na světových trzích s ropou přetrvávat i v dalších měsících.  V druhém pololetí letošního roku lze očekávat, že inflace bude přetrvávat nad svým cílem. Ceny energií se se závěrem ekonomického cyklu budu navyšovat. Rovněž vysoký růst mezd navyšuje inflaci což pomáhá udržovat velmi nízkou nezaměstnanost. Proti vysoké inflaci bojuje centrální banka prostřednictvím růstu úrokových sazeb. Zvyšování úrokových sazeb může uklidnit napjatou situaci na trhu práce.

]]>
stepan.krecek@bhs.cz (ŠTĚPÁN KŘEČEK, hlavní ekonom BH Securities ) EKONOMIKA Wed, 11 Jul 2018 12:23:01 +0000